Jedná se o aromatickou odrůdu, která má květinové aroma a vysoký obsah kyselin. Vyrábí se z ní vína suchá, polosuchá i sladká, stejně jako je vhodná k výrobě šumivých vín. Charakter výsledného Rieslingu je velmi závislý na místě původu. Většina vín se zpracovává v nerezových tancích, pouze zřídka se používají dubové sudy. Pro svoji pestrost a stylovou odlišnost je velmi univerzální - ten “pravý” Riesling lze najít pro jakoukoliv příležitost.  

Historie této odrůdy je velmi bohatá - první zmínky najdeme v Porýní již z roku 1435. Odtud se rozšířila do Mosely a dalších německých oblastí. Až v 18. století byl odhalen, v podstatě náhodou, její plný potenciál. Mniši z kláštera v Johannisbergu čekali na povolení ke sklizni déle, než obvykle. Ve chvíli, kdy kurýr s povolením dorazil, již byla většina hroznů napadena ušlechtilou plísní. Mniši pak zpracovali odděleně zdravé a napadené hrozny - k jejich překvapení byl Riesling z napadených hroznů výrazně lepší. 

V současnosti jsou největší souvislé vinice Rieslingu vysázené na území Německa v Mosele, ale pěstuje i v dalších oblastech - celkem bylo v roce 2007 v celém Německu osázeno téměř 22.000 hektarů vinic (přibližně 22% veškeré německé výsadby). 

S Rieslingem se dále můžeme setkat v těchto zemích:

 - Francie - 3.480 hektarů, hlavně v oblasti Alsasko a Mosella

 - Rakousko - 1.863 hektarů

 - Lucembursko - okolo 159 hekterů

 - Austrálie - téměř 4.500 hektarů 

 - Moldavsko - na 2.400 haektarů

 - Nový Zéland - necelých 1.000 hektarů

Atd.

V roce 2004 bylo po celém světe vysázeno necelých 50.000 hektarů vinic, což řadilo Riesling na 20. místo mezi všemi odrůdami. Co se ale týká důležitosti, tak se řadí spolu s Chardonnay a Sauvignon blanc mezi 3 nejdůležitější bílé odrůdy.

V České republice byla odrůda do Statní odrůdové knihy zapsaná v roce 1941. Některé zdroje uvádějí, že k nám Ryzlink dovezl Karel IV. Pravděpodobnější je, že se o to postarali mniši z řádu Svatého Benedikta někdy v průběhu 17. století. Pěstuje se v Čechách a na jihu Moravy. Jeho podíl na výsadbě se v průběhu let měnil - kolem roku 1935 to bylo asi 13 % rozlohy, v roce 1999 pouze 5 % a v roce 2010 již 7,3 % rozlohy vinic (přes 1.300 hektarů). Průměrné stáří vinic je okolo 17 let.